Myslím si, že muži jsou opravdu různí, protože kolikrát se setkávám s takovými mužskými názory, že se mi chce někdy brečet, ale někdy zase hodně smát. Například můj bratr. Můj bratr si dělá ze všeho opravdu velkou srandu, opravdu nebere nikdy nic vážně. A někdy si říkám, po kom tohle bratr asi zdědil. Když jsem se potom ptala v rodině, jestli nějaký muž v naší rodině nebyl nějaký vtipálek, tak se rodina smála a řekla mi, že právě můj děda. Můj děda prý byl opravdu rodilý vtipálek, ale byla jsem zase na druhou stranu ráda, že naše rodina alespoň byla taková veselá, protože je takových veselých rodinné opravdu málo.
A když to vezmu, třeba náš soused, který je muž ve středních letech, tak ten je opravdu takový stále zvláštní a takový nevrlý, že kolikrát mám strach souseda taky pozdravit. Řekla jsem si, že tohle bych se asi a chtěla někdy změnit. Zkouším se na souseda stále smát, taky jsem ho pozvala k sobě na kafe, ale odmítl to. Prý nebude nikde nikoho otravovat. No to jste celí vy, muži. Proč by muži někdy nehodíte svou hrdost někam pryč a přijmete nějaké slušné pozvání anebo pomoct? Myslím si, že někteří muži mají tak vysoké ego, že je to až škoda. Myslím si, že vysoké ego u muže není všechno.
Kdybyste pánové, raději byli nějací gentlemani, uděláte lépe, než když se budete nad námi ženami vytahovat. A ty vaše hospodský hádky taky nejsou nic extra. Včera jsem zrovna viděla tři takové může, kteří si před hospodou vyřizovali své účty. Řeknu vám, že pěkná podívaná to rozhodně nebyla. A jak byste se například zachovali vy sami, kdyby jste byly účastníky nějaké mužské hádky? Protože někdy to opravdu není jednoduché, protože muži jsou většinou v zápalu boje hodně agresivní a neuvědomují s potom důsledků svých činů. Ano, já s tím mám už taky velké zkušenosti. Do mužských věcí se nemíchám.