Vytváření kruhových (válcových) otvorů v kovových obrobcích patří k nejznámějším a také nejstarším obráběcím procesům. Seznamují se s nimi již děti ve školách a v rodinách patří vrtání k běžné činnosti. Kdybychom se zeptali v nějaké anonymní anketě dětí školou povinných, co je to vrtačka, nenašel by se snad nikdo, kdo by neznal správnou odpověď.
Vrtání pomocí vrtáků se provádí na ručních, stojanových a sloupových vrtačkách, případně na soustruzích, ovšem stále jde o proces poměrně nepřesný, Vyvrtané otvory nebývají přesně osově http://www.utb.cz/kmz/o-kmz/zmena-oteviracich-hodin-ve-stravovacich-provozech souměrné, někdy mohou být i poměrně značně excentrické a jejich povrch není dokonale hladký. Jestliže byste chtěli, aby se v otvoru pohybovala nějaká další součástka, aby v něm plynule klouzala s minimální vůlí, pak byste museli vyvrtaný respektive předvrtaný otvor ještě upravit.
K přesnějšímu obrábění slouží výhrubníky. Jsou to vícebřité nástroje, které již docílí přesnějších rozměrů, jakosti povrchu i osové souměrnosti a kruhovitosti zhotoveného otvoru. To ale není vše, velmi často se ve strojírenství používají ještě přesnější nástroje pro finální obrábění, a sice výstružníky.
Stavitelný výstružník https://www.i-nastroje.cz/Stavitelne-221424-c31_112_4.htm je konstruován tak, aby jeho břity plynule odebíraly velmi drobnou třísku v předvrtaném a vyhrubovaném otvoru. Docílí se takové přesnosti výroby, že je možné otvor využít pro pohyblivé součásti, jako jsou klikové hřídele motorů, uložení ložisek na hřídelích, převodové skříně atp.
Jak vidíte, bez výhrubníků se moderní strojírenství nemůže obejít prakticky v žádném oborovém odvětví. Patří k základním výrobním nástrojům v automobilovém i leteckém průmyslu, při výrobě domácích spotřebičů, elektroniky či nábytku a setkáte se s nimi i v údržbě a zámečnických provozech. Někteří kutilové je mají ve své výbavě, i když to samozřejmě není tak obvyklé, jako sady vrtáků či závitníků.
